Vodní eroze je definovaná jako komplexní proces zahrnující rozrušování půdního povrchu, transport a sedimentaci uvolněných půdních částic působením vody. Vodní eroze ohrožuje více než 50 % výměry orné půdy v rámci ČR. Na většině ploch erozí ohrožených půd však není prováděna žádná systematická ochrana zabraňující dalším ztrátám. Na vznik vodní eroze má největší vliv sklonitost pozemku v kombinaci s délkou pozemku po spádnici, dále vegetační pokryv, vlastnosti půdy a její náchylnost k erozi, uplatněná protierozní opatření a v neposlední řadě častý výskyt přívalových srážek, které střídá období sucha. Tyto faktory ovlivňují míru eroze vždy ve vzájemné kombinaci. K eroznímu smyvu tak dochází i na půdních blocích, které sice nejsou výrazně sklonité, ale v kombinaci s nepřerušenou délkou svahu jsou nevhodné pro pěstování erozně nebezpečných plodin.

Ohroženost půdy vodní erozí lze vyjádřit pomocí Univerzální rovnice ztráty půdy USLE (Wischmeier, Smith, 1978) jako Maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (C_p.P_p), Dlouhodobou průměrnou ztrátu půdy (G) a na základě x-násobků překročení hodnot přípustného erozního smyvu pomocí Stupňů erozního ohrožení půd (SEOP).

Problematika ochrany půdy před vodní erozí a snaha omezit negativní působení důsledků eroze je v rámci podmínek Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) řešena standardem DZES 5. Motivací pro plnění podmínek DZES zemědělci je vyplácení dotací. Pro potřeby tohoto standardu byly vymezeny plochy silně (SEO) a mírně (MEO) erozně ohrožených půd a stanoveny požadavky na způsob pěstování vybraných hlavních plodin. Postup vymezení SEO a MEO je identický s postupem uvedeným u vrstvy Maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace (C_p).

Statistické hodnoty pro Maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (C_p·P_p), Dlouhodobou průměrnou ztrátu půdy (G) a spoustu dalších erozních a pedologických témat jsou k dispozici v aplikaci Půda v číslech.

Při větrné erozi dochází k odnosu půdních částic z povrchu půdy mechanickou silou větru, transportu půdních částic na jiné místo a jejich následnému usazování. Rozhodující jsou zde především faktory klimatické (intenzita, směr, četnost a vlhkost větru) a půdní struktura půdy (drsnost půdního povrchu a vlhkost půdy). Příčiny vzniku větrné eroze jsou zejména nadměrná velikost pozemků s jedním druhem plodiny, chybějící větrolamy, ať již přirozené či uměle vysazované aleje, remízky apod. Důsledkem větrné eroze je zmenšení mocnosti půdního profilu, zejména úbytku ornice, poškození fyzikálních i chemických vlastností půd, a s tím související snížení úrodnosti půd. Je typickým jevem v aridních oblastech, ale vyskytuje se i v humidních oblastech na vysychavých místech nekrytých vegetací, případně i na půdách extrémně těžkých.

Informaci, kolik půdy je ohroženo větrnou erozí, lze zjistit v aplikaci Půda v číslech.

Sekce Základní charakteristiky BPEJ obsahuje mapy odvozené na základě příslušného kódu BPEJ, který slouží k hodnocení absolutní i relativní produkční schopnosti zemědělských půd a podmínek jejich nejúčelnějšího využití. BPEJ je charakterizována pětimístným kódem, ve kterém první číslice vyjadřuje příslušnost ke klimatickému regionu, druhá a třetí číslice určuje zařazení půdy do hlavní půdní jednotky klasifikační soustavy (HPJ), čtvrtá stanovuje stupeň sklonitosti a příslušnou expozici ke světovým stranám ve vzájemné kombinaci a pátá vyjadřuje hloubku půdy a skeletovitost půdního profilu ve vzájemné kombinaci.

Podrobné informace o BPEJ jsou dostupné v aplikaci eKatalog BPEJ.

V části Opatření k ochraně půd jsou obsaženy mapy reflektující legislativně definovaná opatření, která mají prostřednictvím zákonů, vyhlášek a nařízení za cíl definovat limity a opatření při používání hnojiv a jiných látek vyplývajících z lidské činnosti, které mají zásadní vliv na stav zemědělského půdního fondu (ZPF). Za tímto účelem byly například vymezeny třídy ochrany ZPF. Součástí dat jsou také vrstvy definující základní ceny pozemků na základě příslušnosti k BPEJ nebo průměrné ceny na KÚ.

Podrobné statistiky pro třídy ochrany jsou dostupné v aplikaci Půda v číslech.

Z důvodu ochrany půdy před erozí probíhají soustavné práce monitorující erozní události na zemědělské půdě ve vybraných lokalitách s cílem zajistit relevantní podklady o rozsahu problému eroze zemědělské půdy a jeho změnách v čase. Výstupy slouží jako kvalitní podklad pro efektivní navrhování protierozních opatření a pro přípravu nových politik v oblasti ochrany půd.

Více informací o erozních událostech je k dispozici na webovém portálu Monitoring eroze zemědělské půdy nebo formou WMS: https://wms.vumop.cz/public/udalosti.php.

Další kategorie se zaměřuje na mapy sloužící k posouzení zranitelnosti podzemních vod na základě horninového prostředí a rychlosti, jakou se podzemní voda pohybuje v kolektoru. Ta ovlivňuje, jak snadno a rychle se případný kontaminant může šířit od zdroje znečištění.

Problematice zranitelnosti podzemních vod se věnuje samostatný projekt Zranitelnost pozdemních vod.